Vyjádření ÚZSVM k prodeji majetku ve výběrových řízeních s elektronickou aukcí

Nejedná se o výjimku, ale o zachování současné efektivní a moderní praxe výběrových řízení s elektronickou aukcí, která jsou pod on-line veřejnou kontrolou, transparentní a do státního rozpočtu přináší miliardy korun. Zároveň současný systém, na rozdíl od veřejných dražeb, zohledňuje specifické požadavky obcí a krajů a vychází jim při převodech nepotřebného státního majetku maximálně vstříc.

Například výběrové řízení nabízí oproti veřejným dražbám efektivní řešení pro situace, kdy:

• po prověření vítězného zájemce vyjde najevo, že je evidován na sankčním seznamu,
• po proběhlém výběrovém řízení dodatečně projeví zájem jiná státní instituce (například z důvodu bezpečnosti a obrany státu), což jí umožní majetek převést,
• dodatečně projeví zájem obec nebo kraj a bude shledán veřejný zájem na převodu majetku na území samosprávný celek,
• bude shledán důvod pro umožnění územnímu samosprávnému celku pro dorovnání nevyšší ceny a ten dorovná nabídnutou cenu.

Řešení takových situací v případě veřejných dražeb by bylo výrazně složitější, neboť by spočívalo v nutnosti odstupovat od platně uzavřené smlouvy, což v případě soudního sporu může vést k zablokování nakládání s nepotřebným majetkem státu až na několik let. Oproti postupu ve výběrovém řízení, kdy při zjištění výše uvedených okolností se s daným zájemcem smlouva vůbec neuzavře.

Smyslem pozměňovacího návrhu, který je v článku zmiňován, je postavit najisto, že i s účinností novely zákona o veřejných dražbách i nadále zůstane výběrové řízení podle zákona o majetku státu (i veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku) svébytným způsobem zjišťování zájemce o koupi majetku tak, jak je tomu i nyní. Dalším cílem návrhu je zachovat dosud přijatá protikorupční opatření při nakládání se státním majetkem, digitalizaci i úsporná opatření, jakož i zachovat smysl registru smluv (smlouvy z výběrového řízení se na rozdíl od veřejných dražeb v registru smluv zveřejňují).

Nepřijetí pozměňovacího návrhu by znamenalo návrat o mnoho let nazpět a namísto osvědčených elektronických výběrových řízení by se musely konat fyzické veřejné dražby, při nichž musí být účastníci fyzicky přítomni. To by omezovalo počet uchazečů o státní majetek a tím snižovalo příjmy do státního rozpočtu. Případně by musely státní instituce využívat komerční elektronické dražební systémy a hradit provize dražebním společnostem.

Elektronická výběrová řízení (spuštěna již v roce 2018) jsou pro veřejnost standardním a osvědčeným způsobem prodeje nepotřebného státního majetku. O tom svědčí mj.:

• více než 3,2 milionu unikátních návštěvníků systému,
• více než 35 tisíc proběhlých výběrových řízení, z nichž stát získal již více než 4 miliardy korun,
• stovky výběrových řízení, v rámci nichž padly desítky či stovky příhozů a výsledná cena dosáhla mnohanásobků minimální ceny – např. spoluvlastnický podíl na pozemku v Novém Kníně, kdy padlo 965 příhozů a cena se navýšila více než desetinásobně, nebo sbírka známek s 717 příhozy,
• právě díky příhozům v elektronických aukcích se daří výrazně zvyšovat příjmy do státního rozpočtu. Elektronický aukční systém se tak dlouhodobě prokazuje jako nejvhodnější platforma pro prodej nepotřebného státního majetku;

ÚZSVM či jiná státní instituce, obce a kraje budou moci i po přijetí pozměňovacího návrhu nadále prodávat majetek státu prostřednictvím veřejné dražby, pokud to shledají jako nejvhodnější způsob realizace. To znamená, že pozměňovací návrh možnost konání veřejné dražby nevylučuje.